Budíček v 5:15 a v šest už stojíme připraveni před hotelem. Večer jsme si nachystali motorky i oblečení, abychom ráno neztráceli čas. Díky brzkému odjezdu máme domluvenou hotelovou snídani zabalenou s sebou. Nikdo z nás není ranní typ, takže se snažíme mít všechno připravené do posledního detailu.

Na hranice to máme jen kousek, ale chceme tam dorazit dřív, než se vyřítí auta z nočního trajektu z Almeríe, který připlouvá v 6:30. Od hotelu vyrážíme krátce po šesté a během pár minut jsme u přechodu. Daří se – jsme tam úplně sami. Než všichni projdeme procesem legitimace, začínají se valit první vozy. Na marocké kontrole nás čeká pár rutinních otázek ohledně zakázaných věcí, jako je například dron, a namátková, ale spíše symbolická kontrola jednoho zavazadla. A je to.

Náš plán vychází na jedničku. Než bys řekl švec, sedíme v kavárně hned za hranicí a degustujeme první mátový čaj. Protože jsme prošli rychleji, než jsme čekali, vybalujeme si k čaji i snídani, měníme peníze a dobíjíme kredit na SIM karty, které nám v depu Motobox zanechala parta Michala Dřímala – tímto mu děkujeme. Samozřejmě by se daly koupit nové, ale takto jsme pár dirhamů ušetřili.

Během snídaně se rozednívá a my vyrážíme. Dnešní etapa má přibližně 200 kilometrů, zhruba polovinu z toho tvoří offroad. Po klikaté cestě stoupáme nad Melillu, odkud pořizujeme první fotky přístavu, a v lesním porostu se nám daří vyfotit i několik opic.

V Mont-Aorui zastavujeme na oběd. Díky brzkému startu máme velkou časovou rezervu, takže nespěcháme a den si užíváme. Kolem 16. hodiny dorážíme na ubytování – na první pohled parádní kemp se skvělou obsluhou. Odpoledne trávíme odpočinkem – někdo u bazénu, jiní na pokojích.

Večer při večeři plánujeme další den. Čeká nás 392 kilometrů a podle map půjde o náročnější etapu po prašných pistách. Domlouváme strategii – většina z nás bude muset tankovat i do přídavných vaků, a i tak to bude s benzínem těsné. Uleháme kolem 22:00, abychom byli ráno svěží.